STUDENEC (736m) - LUŽICKÉ HORY
Severně za Českou Kamenicí již vstupujeme do Lužických hor. Naše kroky směřují ke Studenci, kde stávala kdysi nejstarší rozhledna v celé naší oblasti. Před její výstavbou vrchol, vysoký 736 m, často sloužil geometrům při triangulačním měření, o čemž po mnoho desetiletí svědčil kámen s vytesaným nápisem "Monumentum astronomico-geometricum".
V minulém století patřil Studenec do rozsáhlého panství rodu Kinských, kteří velmi dbali na zvelebení svého majetku. V roce 1854 dal kníže Ferdinand Kinský na vrcholu hory vystavět dřevěnou vyhlídkovou věž. Od dob Hantschelových se o ní traduje, že to byla (po Kleti) druhá nejstarší rozhledna v Čechách. Není to však pravda, protože podobných staveb již v té době stálo v Království českém několik. Věž byla návštěvníky využívána až do roku 1865, kdy musela být pro zchátralost stržena.
18. července 1888 se na Studenci konala slavnost vysvěcení druhé rozhledny. Její stavbu inicioval Horský spolek pro České Švýcarsko, kterému se podařilo získat souhlas majitele pozemku i finanční podporu děčínské a českokamenické spořitelny. Pro novou rozhlednu byla podle tehdejšího trendu použita železná konstrukce vyrobená na zakázku Pražskou strojírenskou akciovou společností. Věž i s podstavci měřila 17m a na její vyhlídkovou plošinu se vešlo až 25 lidí. Slavnosti se tehdy zúčastnila řada delegací turistických a tělovýchovných spolků z celého kraje a několik set dalších příchozích. O přitažlivosti nového vyhlídkového bodu v Lužických horách svědčilo i to, že jen do konce téhož roku na věž vystoupilo více než 5000 návštěvníků. V roce 1893 nechal kníže Kinský vedle rozhledny postavit chatu, která poskytovala návštěvníkům občerstvení i noclehy.
Věž sloužila svému účelu více než sto let. Postupně se však na ní začal projevovat nemilosrdný zub času způsobující korozi konstrukce. Dnes ještě rozhledna stojí, ale výstup na ní je prakticky nemožný. Řada z původních 92 schodů se proměnila v rezevý prach a vyhlídková plošina již téměř neexistuje. Příchozímu návštěvníku se nabízí smutný pohled na umírající rozhlednu. Snad o to smutnější, že jde o jednu z nejstarších železných rozhleden v Čechách.
Text:
Jan Nouza, "Putováni za rozhlednami Lužických hor a Českého Švýcarska"
Historie 33 staveb na Děčínsku a Českolipsku. (96 stran, 32 pohlednic, verze čes., něm., angl.)
V roce 1994 vydal: Amici Decini, St. obl. archiv Zbrojnická 1, Decin
tel. 0412 530 283
České Švýcarsko - Turistické informace
